Můžeme si tykat?
Ahoj, já jsem Matěj. Už 12 let hledám cestu k vyléčení Crohnovy choroby. Říkají, že je to nemožné, ale já se nevzdávám a věřím, že vše je možné.
Na začátek tě požádám, zda si můžeme tykat? Je to tak jednodušší. Umožní nám to se lépe poznat a mně, předat ti lépe mé myšlenky. Je toho hodně, co chci říci a není možné vše shrnout do jednoho článku. Ale v životě jsem se už častokrát nechal odradit možnými nezdary a překážkami, ale teď to nedovolím. Přeji si, aby tento web vznikl, a aby pomáhal nejen mně, ale třeba například i tobě. Ano mluvím právě o tobě. Nic není náhoda. Ani to, že jsi právě tady a teď.
je mi ctí tě přivítat na stránkách a mé cestě životem. Již před 12 ti lety se začal psát příběh tohoto webu. I když on sám vznikl teprve v roce 2022 a zveřejněn byl až v roce 2023.
Proč tento web?
Jak už jsem naznačil, záminkou pro vznik tohoto webu byl a je můj život a cesta k mému uzdravení. Přeji si, tady a teď, vytvořit multidimenzionální místo a svět. Tady a teď se mohou lidé setkávat, vzdělávat, učit se a bavit ne-moci se zbavit.
Přeji si, vám, návštěvníkům a cestovatelům na cestě předávat, hodnotné, užitečné, zábavné a vtipné příběhy, zážitky, historky, rady, tipy a doporučení z mé cesty životem. Vše, co zde je psáno z praktických tipů, to jsem sám odzkoušel. Budu mluvit o tom, co se povedlo a zabralo, ale také o tom, co jsem podcenil, a tak úplně nevyšlo a nebylo toho málo. Nebyla to jen procházka růžovým sadem. Často jsem měl pocit, že vše vzdám a zabalím. Naštěstí se tak nestalo a za to jsem moc rád.
Vše začalo, když mi bylo 16 let a po mnoha a mnoha vyšetřeních mi lékaři sdělili: „pane Hrábku, máte Crohnovu nemoc a ta je nevyléčitelná.“
Ten vnitřní pocit v mém nitru si pamatuji dodnes. Nevím jak, ale okamžitě mi na mysl vyskočila myšlenka a věta, „to tedy ne děkuji, já se vyléím, já jsem zdravý.“
Lékařům jsem nic neřekl, ale měl jsem jasno. Celá cesta trvá už 12 let, ale mé rozhodnutí je neměnné a víra nezlomná. Člověk někdy zavrávorá na úzkém mostě, ale nikdy nespadne a pokračuje dál. Potkalo mne na cestě mnoho lékařů, mnoho vyšetření, desítky operací, hodně diet a o tom všem chci vyprávět. Aby už nikdo z nás nemusel trpět.
Během toho všeho jsem stihl vystudovat vysokou školu a pracoval jsem na plný úvazek. Po všem čím se jsem prošel, mi však došlo, že už nechci marnit svůj život 8 hodinovými šichtami. Den co den a těšit se jen na víkend. Přeji si mít víkend, kdy já budu chtít. No nechtěli byste to také? Věřím, že společně, cestu najdeme. Věřím, že společně, to dokážeme. Prožil jsem a viděl jsem spoustu zázraků. To mi už nedovolí pochybovat. Vím, že vše je na tomto světě možné.
Vydejme se na cestu společně
Přeji si, aby si lidé na tomto širém světě navzájem pomáhali, podporovali se, respektovali a milovali se. Já věřím, že je to možné. Jsem jako otevřená kniha. Taková je moje povaha. Rád se inspiruji názory druhých a šířím do světa ty své, a tak mě zajímá, jaké jsou nápady tvé. Hledejme cestu k uzdravení nás samotných i všech ostatních.
Aby člověk mohl pomoci ostatním, musí nejprve pomoci sám sobě.
Pátrejme proto společně po tom, co splňuje všechny 4 prvky IKIGAI. To znamená: „dělej to co tě baví, uživí tě to, jde ti to a pomůže to světu.“ Tuto myšlenku vpisuji do základů tohoto světa. Kéž se svět rájem na zemi stane. Ať lidské dobro a laskavost nad chamtivost povstane. Vydávám se na cestu. I kdybych sám na ní stál, ale rád bych právě tebe s sebou vzal. Teď už vše je na tobě. Zda tvůj čas a důvěru mi dáš a na cestu se semnou vydáš. Vyrážíme? Nic není náhoda, ani to, že jsi tady a teď. Na úplný závěr tě chci požádat o sdílení a šíření myšlenky tohoto webu mezi své přátele. Ale jen a pouze tehdy, pokud s myšlenkou webu souzní i tvé srdce.
